Ve čtvrtek 21. září jsme zavzpomínali na doby, kdy byly telefony a počítače ještě vzácností a děti trávily většinu času venku. Místo domlouvání přes sociální sítě byl prostě sraz někde na lavičce nebo na hřišti a potom se šla hrát vybíjená, školka se švihadlem a balónem nebo Cukr, káva, limonáda. Kluci si zase rádi zahráli fotbal a kuličky. Také skákání gumy se stalo velkým hitem a sbírání céček tehdy zachvátilo především děti. Céčka byly drobné plastové předměty různých barev, z nichž se podle původních představ měly skládat závěsy nahrazující dveře. Děti z nich však vytvářely přívěsky nebo náhrdelníky a také o ně hrály tzv. Čáru – tedy hru, při níž bylo cílem hodit své „céčko“ co nejblíže čáře. Michal David složil dokonce píseň „Céčka“, která se stala velkým hitem. Možná se některým dospělým vybavila žákovská léta, možná si někteří připomněli další oblíbené hry z dětství. Cílem bylo „oprášit“ hry, které zabavily řadu generací, a které snad oslovily i generaci současnou.