Poslední středu před Vánoci, když se na zahradě školky trochu zešeřilo, přišli si natěšení posluchači poslechnout naše zpívání u rozsvíceného stromu.  Jak to bývá, někdo jen poslouchal, někdo s malými koledníky potichu zpíval. A stejně jako zahradu pomalu halila tma, tak se na nás všechny snášela vánoční nálada. Když dozněly poslední tóny, pozvaly děti své rodiče, prarodiče i sourozence do školky na vánoční dílničky. Všem šla práce od ruky. Kdo zrovna nevyráběl,  mohl si s někým povídat, ochutnávat cukroví, které děti napekly, nebo si vychutnat vánoční vůni punče. Zkrátka si užít to, co je na Vánocích nejdůležitější – ničím nerušené, společné chvíle s našimi nejbližšími.